Jaký SSD disk vybrat? Co znamená NVMe, M.2 a SATA?

Pokud se chcete zorientovat při výběru disků, je potřeba nejprve oddělit "jabka a hrušky". To znamená neplést si sběrnici, komunikační protokol a fyzické provedení neboli formát disku. Začněme trochou teorie a definujme si nejčastěji používané pojmy.

Toto jsou označení formátu disku - tedy to, jaký má konektor a rozměr. Nic víc než to, jak disk vypadá, se z tohoto označení nedozvíme. Ve formátu M.2 se dělají jak pomalejší SATA disky, tak i rychlejší NVMe. Za název M.2 se občas přidává číselný kód, který udává rozměr disku. Můžeme se tedy setkat například s diskem M.2 2280, to znamená, že disk má konektor M.2 a rozměry 22mm x 80mm. Občas se můžeme setkat i s jinými rozměry, například 1630, 2230, 2242, 3030 apod.

Předchůdcem disků formátu M.2 jsou disky formátu mSATA. Dalším formátem disku může být 2,5". Tedy rozměr klasického magnetického disku do notebooků nebo add-in karty (AIC) do PCI sběrnice.

S formátem U.2 se setkáváme především u serverových SSD disků. U.2 disky mají rozměr 2,5", ale využívají technologii NVMe. Díky většímu fyzickému rozměru dochází k lepšímu odvodu tepla a disk se nepřehřívá ani při serverovém zatížení.

NVMe je otevřená specifikace pro komunikaci mezi logickým diskem a počítačem. V praxi to znamená, že pokud je disk označen NVMe, jeho přenosová rychlost je výrazně vyšší (až 10x) než u disků SATA. Standard nahrazuje starší protokol AHCI, který je spojený se sběrnicí SATA a hojně se používal v době magnetických disků.

SATA a PCIe jsou sběrnice. U starších SATA jsme se mohli setkat s třemi generacemi. Nejrychlejší SATA 3 komunikovala až teoretickou rychlostí 600MB/s. První verze sběrnice SATA používaly protokol AHCI. Novější PCIe je u disků spojen s protokolem NVMe a v případě dnes nejpoužívanější PCIe 3.0 je teoretická rychlost sběrnice až 15,75GB/s. V praxi se rychlost čtení PCIe disku s protokolem NVMe pohybuje okolo 3-5GB/s u PCIe 3. generace a 5-8GB/s u PCIe 4. generace. V tabulce níže najdete přehled teoretických rychlostí jednotlivých verzí SATA a PCIe.

Formát	Uvedení na trh	Teoretická rychlost
SATA 1.0	2000	150 MB/s
SATA 2.0	2004	300 MB/s
SATA 3.0	2009	600 MB/s
PCIe 1.0 x16	2003	4 GB/s
PCIe 2.0 x16	2007	8 GB/s
PCIe 3.0 x16	2010	15,75 GB/s
PCIe 4.0 x16	2017	31,5 GB/s
PCIe 5.0 x16	2019	63 GB/s
PCIe 6.0 x16	2022	126,1 GB/s

Nyní se dostáváme k té praktické části. Jak mám vybrat disk, který bude pasovat do mého zařízení? Při výběru projděte tyto kroky:

Když potřebujete do notebooku nebo počítače koupit nový disk, zjistěte nejdříve, jakým rozhraním je zařízení vybaveno. Nejčastěji se setkáte s pozicí na starší 2,5" disk nebo novější M.2. Pokud je vaše zařízení vybaveno jen pozicí pro formát 2,5", je volba jasná - potřebujete 2,5" SATA SSD. Pokud v zařízení najdete pozici na M.2 disk, zjistěte si, jestli podporuje pomalejší a o trochu levnější SATA, nebo novější NVMe. 

Jestli je vaše zařízení vybaveno jen 2,5" pozicí, není moc co řešit. Můžete koupit jakýkoli 2,5" SATA SSD disk. U formátu M.2 může být situace složitější. Vyrábí se totiž mnoho různých rozměrů disku - 2230, 2242, 2260, 2280, 22110 a další (první dvě čísla znamenají šířku disku, další je délka v mm). V drtivé většině případů zařízení podporuje rozměr 2280. Pokud chcete rozšířit počítač, který není vybaven slotem M.2, máte ještě možnost použít SSD disk AIC (add-in card) přímo do PCIe sběrnice.

Všechny SSD disky jsou rychlejší než starší HDD. Rychlostní rozdíl mezi NVMe a SATA je na papíru veliký, ale v praxi při běžné kancelářské práci nějaký zásadní rozdíl ve výkonu nepostřehnete. Něco jiného je, když kupujete disk do herního počítače nebo pro jiné využití, kde se pracuje s hodně daty. Na datově náročnější využití je tedy disk NVMe znatelně lepší. Pak má význam se zabývat i tím, jakou generaci PCIe sběrnice počítač a disk podporuje. Reálná rychlost PCIe 3. generace je okolo 3-5GB/s, novější 4. generace nabízí přenosové rychlosti asi 5-7GB/s.
Pokud potřebujete úložiště, kde chcete hlavně zálohovat nebo archivovat data, zvolte spíše levnější disky se sběrnicí SATA.
Ještě na okraj můžeme zmínit eMMC úložiště, i když to nejsou v pravém slova smyslu SSD disky. eMMC jsou levná úložiště podobná SD kartám. Jejich rychlost je spíš srovnatelná se staršími HDD. I pomalejší SSD SATA jsou znatelně rychlejší. Výhodou eMMC je jejich nízká cena. Proto se používají v extra levných noteboocích nebo chromeboocích.

V porovnání s HDD je kapacita SSD disků nižší. Momentálně cena SSD disků s kapacitou nad 1GB strmě narůstá. Výběr kapacity zvažte podle požadovaného využití. Vezměte v úvahu, že poměrně velkou část kapacity disku zabere operační systém a základní aplikace. Například minimální požadavky pro Windows 11 jsou nyní 64GB volného prostoru. To je opravdu minimum, které už nelze na rozumnou práci moc doporučit. 120GB SSD disky se ještě dají využít na základní brouzdání po internetu apod. Pro běžnou kancelářskou práci by v současné době měl stačit disk s kapacitou 250GB. Pokud pracujete s videi, ukládáte fotografie nebo další obsah náročný na datovou kapacitu, volte disky s kapacitou minimálně 500GB, spíš více.
Také myslete na to, že když používáte SSD disk, na kterém je málo místa, může to negativně ovlivnit jeho rychlost a pokud je to dlouhodobě, pak i životnost.

• Když měníte disk ve svém starším počítači, zásadní je kompatibilita. Někdy může být obtížné jen podle vzhledu základní desky určit, jestli M.2 slot podporuje NVMe nebo SATA. Podívejte se proto na specifikaci základní desky nebo počítače a disk vybírejte podle ní.
• Když si vyberete počítač nebo notebook u nás a v konfigurátoru si zvolíte rozšíření, kompatibilitu pohlídáme za vás. Zvažte jen, jakou kapacitu budete požadovat
• U SSD není dobré jet s kapacitou na doraz, ale je lepší mít alespoň 15%  disku volného. Zvýší se tím jeho výkon i životnost.
• U kancelářských počítačů nemá cenu investovat do rychlého disku. Stačí i pomalejší SSD SATA.
• Rychlé disky mají význam u herních počítačů a pro editaci videa, fotek a podobně. Pak je ideální volbou SSD M.2 NVMe, ideálně pro PCIe 4.0.